Výkladový slovník

Výklad k termínu užívaném v požárních záležitostech, konkrétně týkající se tepelné izolace.

Teplota při níž pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného. V případě tepelné izolace ze skelných vláken dochází při teplotě nad 1000°C doslova k jejímu odtečení.

Při požáru konstrukcí s dřevěnými nosnými prvky je doporučováno chránit boční plochy dřevěných prvků po celé ploše tepelnou izolací, aby odhořívání probíhalo pouze z jedné strany dřevěného prvku. Při vysokých teplotách dochází k "odtečení" tepelné izolace ze skelných vláken z prostoru mezi dřevěnými prvky, které pak nemají boční plochy chráněny proti působení ohně. Dochází tak k odhořívání dřevěných prvků ze tří stran, což výrazně zvyšuje rychlost jejich odhořívání.

Česká komora architektů / ČKA

ČKA je samosprávným profesním sdružením, které bylo jako subjekt veřejného práva zřízeno zákonem č 360/1992 Sb. o výkonu profese autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Česká komora architektů (ČKA) je samosprávním profesním sdružením. Byla zřízena zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, jako subjekt veřejného práva se sídlem v Praze a s působností pro Českou republiku; reprezentuje profesi vůči zahraničí.
ČKA nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR a za jejich integraci do evropských a jiných profesních struktur. Podle této právní úpravy sdružuje všechny autorizované architekty, jakož i autorizované urbanisty a autorizované projektanty územních systémů ekologické stability (ÚSES).

ČKA provádí autorizace architektů z ČR a je uznávacím orgánem pro architekty z Evropské unie a Švýcarska, kteří se rozhodnou působit v ČR jako hostující nebo usazené osoby; tyto osoby pro výkon povolání na území ČR registruje.

Smyslem ČKA je služba profesi, architektům, jejich klientům a veřejnosti. ČKA brání jakémukoliv zbytečnému a nepodloženému omezování práv kohokoliv z účastníků trhu, prosazuje korektní poměry na trhu s architektonickými službami.

ČKA usiluje prostřednictvím svých volených představitelů o legální a legitimní výkon všech funkcí jí svěřených. Demokratickou profesní samosprávu přitom vnímá jako významný atribut občanské společnosti i jako praktický nástroj ke správě profesí z oblasti tzv. svobodných či nezávislých povolání. Svou činností na mezinárodním poli se ČKA zasazuje zejména o rovnoprávné postavení českých architektů na světovém trhu (v porovnání s jejich zahraničními kolegy) a rovněž tak napomáhá svou poměrně vyspělou profesní legislativou ostatním středo- a východoevropským zemím při ustavování profesních organizací sdružujících architekty.

K 30.6.2009 eviduje ČKA celkem 3244 autorizovaných architektů.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (činných ve výstavbě).

Je veřejnoprávní stavovská organizace, která vznikla v roce 1992 na základě zákona č. 360/92 Sb.
(zákon ČNR o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě).
Jak vyplývá ze stavebního zákona, je autorizace nutnou podmínkou pro výkon vybraných činností, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě.
Autorizovaná osoba (AO) je povinna vykonávat činnosti, pro které jí byla udělena autorizace, v souladu s obecně závaznými právními předpisy a v souladu s Profesním a etickým řádem ČKAIT. Je povinna se dále odborně vzdělávat a sledovat informace nezbytné pro správný výkon své činnosti.

Členskou základnu komory dnes tvoří více jak 21 tisíc autorizovaných inženýrů a techniků , jimž byla udělena autorizace na základě úspěšného složení předepsané zkoušky odborné způsobilosti.
Zákonem 360/92 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě došlo ve vybraných činnostech ve výstavbě k přenesení odborné odpovědnosti na fyzické osoby: autorizované architekty, inženýry, techniky a stavitele.
Byl otevřen rozsáhlý výčet spolupráce, při kterém autorizované osoby a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě nesou příslušný díl spoluzodpovědnosti zejména v oblasti projektování a vedení staveb. Z pohledu ČKAIT se jedná o technickou kvalitu v úrovni oborů a specializací, ochranu zájmů klientů při územním plánování, projektování, výstavbě a ochraně a vytváření životního prostředí.

V jazyce nařízení vlády 163/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů se takto označují prefabrikované panely určené k montáži dřevostaveb.

Tyto výrobky patří mezi tvz. Stanovené výrobky, u kterých je zákonem vyžadováno určité ověřování jejich vlastností.

Vnější tepelně izolační kompozitní systém (External Thermal Insulation Composite System) / ETICS

Fasádní zateplení zahrnující jak materiály, kterými je izolační materiál připojen případně přikotven ke stěně, tak i vrstvy vrstvy tvořící pohledovou část (např. omítku), včetně vrstvy, ve které je zapracována výztuž (armovací mřížka).

Citace z normy  ČSN EN 13499:2004 :

Přímo na stavbě uplatňovaný systém z průmyslově zhotovených výrobků, dodávaný výrobcem systému jako ucelený systém, obsahující nejméně následující součásti, jež byly výrobcem systému speciálně vybrány pro systém a podklad:

• v systému specifikovanou lepicí hmotu a v systému specifikované mechanicky kotvící prvky;
• v systému specifikovaný tepelně izolační materiál;
• v sytému specifikovanou základní vrstvu z jedné nebo více vrstev, kde nejméně jedna vrstva obsahuje výztuž;
• v systému specifikovanou výztuž;
• v systému specifikovanou konečnou povrchovou úpravu, která může zahrnovat dekorativní vrstvu.

Všechny součásti ETICS jsou výrobcem systému sestaveny speciálně pro příslušný systém a podklad.

Konec z citace normy ČSN EN 13499:2004

Snadnost, s jakou se materiál vznítí a začne hořet. V současné době bylo třídění podle stupňů hořlavosti zrušeno a nahrazeno tříděním podle reakce na oheň.

Základní rozdíl mezi hořlavostí a třídou reakce na oheň spočívá v tom, že stupeň hořlavosti hodnotí samostatně jednotlivé materiály, zatímco třída reakce na oheň klasifikuje celý stavební výrobek v konečném provedení - např. sendvičové stěny, zateplovací systémy apod.

Jinak řečeno Montážní předstěna nebo pouze Předstěna.

Instalační prostor vytvořený spravidla na vnitřní straně obvodových anebo vnitřních stěn, který slouží k vedení elektroinstalace, rozvodu vody, případně odpadů. Zpravidla je istalační prostor vytvořen laťovým roštem. Neprůvzdušná vrstva i vrstva regulující prostup vlhkosti by měly být ve skladbě stěny umístěny na exteriérové straně tohoto prostoru, aby nebyly porušovány vstupem instalací do této "předstěny".  Minimální tloušťka této vrstvy by měla být 30 mm, optimální je 40 mm a více. Spolu s tloušťkou vnitřního obkladu musí být tento rozměr větší než hloubka instalační elektrické krabice (od nejmělčí 35mm po extra hluboké 73mm, obvykle 50mm). Pro zlepšení tepelněizolačních vlastností je možné prostor mezi latěmi a instalacemi vyplnit tepelnou izolací. Ve výpočtech součinitele prostupu tepla celé konstrukce je však třeba uvažovat větší redukci tepelnými mosty. Konstrukční desky připojené k laťovému roštu z interiérové strany nelze považovat za staticky spolupůsobící. Výhodou předstěny je i bezproblémové dodatečné umísťování elektroinstalací a podobných vedení, aniž by docházelo k zásadnímu porušení vlastností konstrukce pláště.

Vlastnost stavební konstrukce projevující se tlumením hluku, který vzniká přímo na povrchu jedné strany konstrukce a šířícího se prostřednictvím konstrukce na stranu druhou (zdrojem hluku je např. chůze po podlaze).

Na rozdíl od vzduchové neprůzvučnosti, kde zdroj hluku se nachází mimo konstrukci ve vzdušném prostředí, pro kročejovou neprůzvučnost je charakteristické, že zdroj zvuku je v přímém kontaktu s dělící konstrukcí.

Pro hodnocení kročejové neprůzvučnosti se používá veličina - vážená normalizovaná hladina kročejového zvuku L_nw přičemž platí, že:

L_nw≈L´_nw [dB]

Jedná se o jednočíselnou hodnotu určenou vážením podle normy ČSN EN ISO 717-2 z třetinooktávových hodnot L_n, změřených podle ČSN EN ISO 140-6.

Čím je výsledná hladina normalizovaného kročejového zvuku stropu s podlahou menší, tím je kročejová neprůzvučnost stropu lepší

Zdroj: Vaverka, Havířová, Jindrák; Dřevostavby pro bydlení; Grada 2008