POŽÁRNÍ BEZPEČNOST

VÝKLAD POŽADAVKU

Směrnici Rady 89/106/EHS popisuje tento základní požadavek na stavbu takto:
Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru
a) byla po určitou dobu zachována nosnost konstrukce,
b) byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře,
c) bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby,
d) mohli uživatelé opustit stavbu nebo být zachráněni jiným způsobem,
e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

PŘEVOD POŽADAVKU DO PRAXE

Aby mohli být splněny výše uvedené body, musí v praxi dojít k respektování několika skutečností:
- kvalifikovaný návrh vhodného konstrukčního řešení a umístění dřevostavby
- výběr vhodných konstrukčních materiálů a stavebních prvků
- kvalifikované posouzení požární odolnosti konstrukce dřevostavby
- kvalifikované zpracování Požárně bezpečnostního řešení stavby
- precizní zpracování výrobní a montážní dokumentace
- kvalitní výroba a montáž respektující požadavky výrobní a montážní dokumentace
- kontrola skutečného provedení a projektových podkladů

DRUHY MATERIÁLŮ Z POHLEDU JEJICH CHOVÁNÍ PŘI POŽÁRU

Stavební materiály jsou z pohledu požární bezpečnosti charakterizovány tzv. Reakcí na oheň. Toto označení nahradilo dříve používané označení Stupeň hořlavosti. Klasifikaci podle výsledků zkoušek reakce na oheň stanovuje norma ČSN EN 13501-1. K dispozici jsou následující třídy reakce na oheň:
A1, A2, B, C, D, E a F. Podlahové krytiny jsou zařazovány také do tříd od A1 do F, ale jsou doplněny spodním indexem "fl".

PŘEVODNÍ TABULKA ZE STUPŇŮ HOŘLAVOSTI NA TŘÍDY REAKCE NA OHEŇ

STUPEŇ HOŘLAVOSTI	TŘÍDA REAKCE NA OHEŇ VÝROBKŮ	TŘÍDA REAKCE NA OHEŇ PODLAHOVÝCH KRYTIN
A	A1, A2	A1_fl, A2_fl
B	B	B_fl
C1	C	C_fl
C2	D	D_fl
C3	E, F	E_fl, F_fl

Doplňkové klasifikace ke třídám reakce na oheň stavebních výrobků mohou být následující:
s1, s2, s3 - zařazuje se od menšího po větší množství vývinu kouře
d0, d1, d2 - zařazuje se dle vzniku plemenně hořících částic nebo kapek (žádné, menší množství, větší množství)

ROZDĚLENÍ KONSTRUKCÍ PODLE DRUHU POUŽITÝCH MATERIÁLŮ

Při třídění konstrukčních částí se sleduje především to, zda některý z prvků obsažený v konstrukci přispívá k intenzitě požáru nebo zda nosný prvek je z hořlavých hmot.Rozeznáváme následující konstrukční části, které vymezuje norma ČSN 730810:

Konstrukční části druhu DP1
Konstrukční části druhu DP1 nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru a podstatné složky konstrukcí sestávají:
a/ jen z výrobků třídy reakce na oheň A1 anebo A2 - pokud však jsou výrobky třídy A2 celistvé a homogenní a obsahují hmotnostně nejvýše 5% organických látek (např. pojivo u izolací z minerálních vláken),
b/ nebo z výrobků třídy reakce na oheň B až F umístěných uvnitř konstrukční části mezi výrobky podle bodu a/ (např. tepelné izolace), a to tak, že v požadované době požární odolnosti se nedosáhne teploty vzplanutí hmot obsažených ve výrobcích; na těchto výrobcích nesmí být závislá stabilita ani únosnost konstrukce.

Konstrukční části druhu DP2
Konstrukční části druhu DP2 nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru a podstatné složky konstrukcí sestávají:
a/ z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2, tvořících povrchové vrstvy konstrukčních částí, u nichž se po dobu požadované požární odolnosti nenaruší jejich stabilita a jejich tloušťka je ověřena zkouškou, nebo je alespoň 12 mm (např. omítky na pletivu, desky na bázi sádry a jiné deskové materiály odpovídajícího zatřídění),
b/ z výrobků třídy reakce na oheň A1 až D umístěných uvnitř konstrukční části mezi výrobky podle bodu a/; na těchto výrobcích může být závislá stabilita konstrukce (např. dřevěné sloupky, dřevěné nosníky),
c/ případně také z výrobků kterékoliv třídy reakce na oheň umístěných uvnitř konstrukční části, aniž by na těchto výrobcích byla závislá stabilita konstrukce (např. tepelné izolace mezi dřevěnými sloupky, opláštěné dle bodu a/)

Konstrukční části druhu DP3
Tyto konstrukční části zvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru. Obsahují podstatné složky konstrukcí, které nesplňují požadavky na konstrukce druhu DP1 a DP2.

ZAŘAZENÍ KONSTRUKCÍ DO TZV. KONSTRUKČNÍCH SYSTÉMŮ STAVEB

Konstrukčním systémem se rozumí souhrn svislých a vodorovných nosných a požárně dělicích konstrukcí v objektu (stěn, stropů, střech, sloupů apod.)
Zařazení konstrukcí do těchto skupin určuje norma ČSN 730802:

NEHOŘLAVÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY OBJEKTU
Obsahují pouze konstrukční části druhu DP1

SMÍŠENÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY OBJEKTU
Obsahují svislé požárně dělicí a svislé nosné konstrukce, které zajišťují stabilitu objektu nebo jeho části pouze z konstrukcí druhu DP1, a ostatní požárně dělicí a nosné konstrukce zajišťující stabilitu stavby nebo její části z konstrukcí druhu DP2. U jednopodlažních staveb mohou být střešní nosné konstrukce z konstrukcí druhu DP3.

HOŘLAVÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY OBJEKTU
Obsahují alespoň konstrukce druhu DP2 nebo konstrukce druhu DP3 anebo nesplňují požadavky na nehořlavé popř. smíšené konstrukční systémy.

TŘÍDY POŽÁRNÍ ODOLNOSTI KONSTRUKCE

Klasifikaci stavebních výrobků a konstrukcí staveb stanovuje ČSN EN 13501-2.
Třída požární odolnosti stavebních konstrukcí se skládá z písmen reprezentujících požadované mezní stavy a z čísla vyjadřujícího dobu v minutách požární odolnosti daných mezních stavů. Na závěr může být třída požární odolnosti doplněna o označení druhu konstrukční části.
Např. REI 30 DP2

Mezní stavy požární odolnosti:

Nosnost	R
Celistvost	E
Tepelná izolace	I
Radiace (hustota tepelného toku)	W
Kouřotěsnost	S
Mechanická odolnost	M
Samouzavírací zařízení	C

Doba požární odolnosti:
Čas není uváděn v přesných minutách, ale je odstupňován po určitých intervalech. V ČR se používají doby s těmito intervali:
15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 minut.

ZJIŠTĚNÍ POŽADAVKU NA POŽÁRNÍ ODOLNOST KONSTRUKCE

Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí a jejich druhy jsou definovány v normě ČSN 730802, v tabulce 12.
Abyste mohli přiřadit konkrétní požadavek k vybrané konstrukci, musíte znát tzv. Stupeň požární bezpečnosti požárního úseku. Tento stupeň zjistíte z tabulky 8, přičemž musíte znát následující údaje:
- Druh konstrukčního systému objektu (nehořlavý, smíšený, hořlavý)
- Nejvyšší výpočtové požární zatížení v posuzovaném požárním úseku v kg.m-2
- Výšku objektu h v metrech (nadzemní podlaží) zjištěnou podle kap.5.2.

ZJIŠTĚNÍ POŽÁRNÍ ODOLNOSTI KONSTRUKCE

Prakticky jsou k dispozici dvě možnosti, jak zjistit požární odolnost určité konstrukce.
Jednou z možností je provedení zkoušky. Provedení zkoušek je poměrně finančně náročné a doba od zadání zkoušky po získání klasifikačního protokolu může trvat více než 6 měsíců.
Výsledky zkoušek bývají zpravidla příznivější než výsledky získané výpočty. To je dáno tím, že vlastnosti konstrukčních prvků i samotný výpočet jsou určitým způsobem jištěny. Jinak řečeno, odchylka od skutečné požární odolnostni je tzv. na straně bezpečnosti.

Doporučení ke konstrukci vzorků pro zkoušky požární odolnosti
Konstrukci vzorku, který bude zkoušen, je potřeba věnovat náležitou pozornost. Je vhodné vybranou konstrukci nejprve posoudit výpočtem. Tím získáme poměrně přesnou představu o požární odolnosti. Díky této informaci pak můžeme konstrukci dále upravovat tak, aby měla optimální požadované vlastnosti. Pokud např. výpočtem zjistíme požární odolnost 120 minut, zatímco hodláme budovat stavby, kde maximální požadavek je 60 minut, nabízí se možnost "odlehčit" navrhovanou konstrukci. To znamená, že je možné se zamyslet nad volbou materiálů s horšími vlastnostmi, profilů prvků s menšími průřezy nebo většími vzdálenostmi nosných prvků. Není vhodné použít do vzorku nejlepší dostupné materiály, protože tím ztrácíme jakoukoliv možnost zaměnitelnosti jednotlivých materiálů. A stejně tak, pokud vzorek bude vyroben z prvků s určitou osovou vzdáleností, nebude pak v praxi možné tuto vzdálenost dále zvětšovat.

Zkoušení požární odolnosti (výběr norem týkající se dřevostaveb):

ČSN EN 1363-1: Zkoušení požární odolnosti - část 1:Základní požadavky
ČSN EN 1363-2: Zkoušení požární odolnosti - část 2:Alternativní a doplňkové postupy
ČSN EN 1364-1: Zkoušení požární odolnosti nenosných prvků - Část 1: Stěny
ČSN EN 1364-1: Zkoušení požární odolnosti nenosných prvků - Část 2: Podhledy
ČSN EN 1365-1: Zkoušení požární odolnosti nosných prvků - Část 1: Stěny
ČSN EN 1365-2: Zkoušení požární odolnosti nosných prvků - Část 2: Stropy a střechy
ČSN P ENV 1187: Zkušební metody pro střechy vystavené působení vnějšího požáru

Výpočet požární odolnosti

ČSN EN 1995-1-2: Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí - Část 1-2: Obecná pravidla - Navrhování konstrukcí na účinky požáru
ČSN EN 1991-1-2: Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-2: Obecná zatížení - Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru

OPRÁVNĚNÍ KE ZJIŠŤOVÁNÍ POŽÁRNÍ ODOLNOSTI DŘEVOSTAVEB ZKOUŠKOU

Akreditované laboratoře Českým institutem pro akreditaci případně laboratoře akreditované členy organizací European co-operation for Accreditation (EA), International Laboratory Accreditation Cooperation (ILAC) nebo International Accreditation Forum (IAF).

OPRÁVNĚNÍ KE ZJIŠŤOVÁNÍ POŽÁRNÍ ODOLNOSTI DŘEVOSTAVEB VÝPOČTEM

Oprávnění k provádění výpočtu požární odolnosti dřevostaveb je udělováno formou autorizace fyzických osob prostřednictvím stavovské organizace ČKAIT. Prakticky jde o posuzování statiky a dynamiky staveb, avšak za působění vysokých teplot a postupné degradace stavebních materiálů a prvků. Toto posouzení proto mohou zpracovávat stejné obory jako při klasické posuzování statiky a dynamiky staveb:
Autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb (IS00)
AUtorizovaný inženýr pro pozemní stavby (IP00)

OBECNÉ ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ VÝPOČTŮ

1/ Označení normy na jejímž základě je výpočet proveden
2/ Srozumitelné zobrazení a popsání posuzované konstrukce
3/ Přehledně popsaná zatížení konstrukce
4/ Jednoznačně popsané aplikované materiály a stavební prvky
5/ Kontrolovatelný záznam výpočtu
6/ Přehledná presentace výsledků

POZNÁMKA

Požární odolnost je často vnímána jako největší překážka dřevostaveb. Ve skutečnosti při rozumném návrhu skladeb není obtížné splnit požadavky požární bezpečnosti. Bohužel mnohem těžší a dražší však je prokázání této pravdy.