Kapitola první - Proč se dnes zabývat deskriptivou?

V současné době je prakticky nemyslitelné navrhovat, vyrábět a montovat složitější dřevěné konstrukce bez využití profesionálního softwaru. Rychlost, přesnost, variabilita a efektivnost to všechno nám práce v programu, vytvářejícím trojrozměrné modely, umožňuje.

Stuttgart : Verl. J. B. Metzleráschen Buchhandlung, 1871

Proč se tedy zamýšlet nad zastaralou disciplínou jako je deskriptiva?

Především proto, že se vůbec nejedná o zastaralou disciplínu. Přestože za nás software, jakoby automaticky, řeší stovky a tisíce výpočetních úloh, měli bychom znát principy těchto procesů. Největším prozřením všech profesionálních projektantů je fakt, že počítač respektive software dělá jen to, co po něm uživatel chce. Spoléhat se jen na něj Vám může přinést dvě překvapení:

Nula je nula a jednička je jednička

Software čistě strojově vykoná to, co mu přikážete. On nezná Váš záměr, nezná Vaše cíle ani souvislosti. Neví, co je „přece nad slunce jasný", nemá tušení co je „samozřejmý", pokud ho to, jeho taťka, programátor nenaučil. Programy jsou každým rokem sofistikovanější a dokáží věci, o kterých se nám před pár lety ani nezdálo. Nenechte se ale zmást označením „inteligentní" funkce. Tohle označení je silně zavádějící, i když je dnes velice populární. Na místě je otázka, jaké má tedy funkce IQ. On totiž i těžce mentálně retardovaný jedinec má IQ, třebaže pod hodnotou 20. Přesto ho můžeme označit za inteligentního.

Rozhodně se nechci nikoho nijak dotknout. Jde mi spíše o to, aby si zejména začátečníci uvědomili, že software je prostě robot, který je naším nástrojem a nikoliv obráceně.

A hele, kampování, o téhle funkci jsem nevěděl

Skutečnost, že program dělá jen to, co mu poručíte, s sebou přináší ještě jeden fakt. Nikdy neudělá nic, co mu neporučíte. Možná si říkáte „Co to je za slovní chyták?". Není to chyták, podívejme se na tyhle případy. Domníváte se, že autor těchto návrhů jen spustil funkci „generuj atypickou konstrukci číslo 13?". Zcela jistě ne :-).

Referenční stavba Hermana Blummera - Centre Pompidou ve francouzských Métách
© Shigeru Ban Architects Europe & Jean de Gastines Architectes; Foto: Roland Halbe

Jednoduše program za nás nic nevymyslí. Jen za nás oddře tu úmornou práci s počítáním celé řady prostorových zobrazení, objemů, průniků a dalších věcí. Díky tomu se můžeme více věnovat skutečné tvorbě. Tedy přenosu 3D modelu z naší hlavy do 3D modelu v počítači. Pokud nemáme v hlavě svůj 3D model, budeme jen čerpat ze softwarových knihoven. Někomu to vystačí na celý život. Řadíte se mezi ně i Vy?

Až budeme mít v zátylku USB port, tak tenhle článek určitě zaktualizujeme. Do té doby musíme svoje vize přenášet do počítače přes klávesnici a myš. Buďme tedy ti, kteří řídí svoji práci a mají ji plně pod kontrolou. Nenechme se řídit svým softwarem, ale využívejme naplno jeho pomoc. Znalost deskriptivní geometrie nás posune dál. Bude to rozdíl mezi svobodným profesionálem a profesionálním otrokem...